Jaro...?

Dnes bych mohl začít citací megahitu Dalibora Jandy - "Kde jsi, kde jsi.....(jaro mé).....kde jsi?" Já vím, že už to pomalu začíná být trapné, protože každý druhý den se na FB objeví již značně profláknutá fotka, na které figurují srnky ve sněhu a nebo podobné obrázky zvířátek "žádajících" o jaro. Ale i přesto se k nim přidávám a taky prosím, prosím.

V posledních dnech jsem začal pomalu, ale jistě také sledovat dlouhodobou předpověď. A dnes jsem se docela pobavil. Zacímco na norských stránkách yr.no je výhledová předpověď na 6. dubna - maximální teplota dne +1 stupeň a pocitová teplota -4 stupně, tak podle českých stránek http://www.e-pocasi.cz/dlouhodoba-predpoved-pocasi/ bude prý přes den 7/11 stupňu. Já tedy počítám s tím, že to bude něco mezi a doufám, že nebude sněžit (jako včera, kdy jsem asi po 30 minutách sněžení musel odškrabávat z auta sníh, který pěkně přimrzal - a pro velký úspěch jsem si to dnes ráno ve 4:30 zopakoval). Protože pokud by sněžilo, musel bych si ke svým brýlím pořídit i škrabku, abych vůbec viděl, kam vlastně běžím.

Pondělí byl pro mě odpočinkový den a v úterý jsem si "naložil" asi již poslední trošku delší běh. Dal jsem si krásných 12,5 km a včera jsem z toho byl málem marod. Proto jsem se protáhl na elipticalu a dnes mám lýtka jak dva šutry. Jinak nervíky začínají pracovat, protože ono "nevyhnutelné" je stále blíž a blíž. Huááááá! Až jsem málem sám sebe vylekal. Každý den pozoruji, co nového mě začne bolet. Já vážně nechci vidět až budu v důchodu - tedy pokud se ho vůbec někdy dožiji. Tam už mi to ale asi bude všechno kdesi...

Tak a dnes jsem se rozhodl udělat výjimku. Kdo se těší na 6. dubna do Prahy, prosím komentář. Znám i pár takových, kteří se 6. dubna budou těšit úplně někam jinam (třeba do Itálie, že), tak Vy mi sem nepište.

Jinak Vám všem přeji klidný víkend, krásné zmrzlé Velikonoce a posledních pár dní na dohnání toho, co jste třeba nestihli (trénink nevyjímaje). Hodně pohody, moc se nepřejídat ani to s dietami nijak zvlášť nepřehánět, prostě to přežijte ve zdraví a po neděli zase ahoj, tedy pokud se z toho všeho nervově nezhroutím. =D

Už jen 9 dní a tramtadadá, tramtadadá, mám to za sebou !

10 týdnů a 250 km

Dnes jsem tedy zakončil desátý týden. Původně jsem měl mít naběháno o trošku více kilometrů než mám, ale i tak doufám, že na úspěšné dokončení půlmaratonu to bude stačit. V pátek jsem si dal hodinovou a dnes hodinu a půl dlouhou "masáž" na běžícím pásu. Počasí stále na prdlačku, a navíc bych stejně venku běhat nemohl, když jsem v práci ;). Příští týden už asi nějaký ten delší běh nezvládnu, i když možná že nakonec ano. Ještě to musím promyslet, abych zase něco nepo...kazil.

 Abych pravdu řekl, dneska jsem nějakej jalovej a vůbec mě nenapadá, co bych ještě napsal. Snad jen to, že s prací to vypadá dobře, jen si budu muset trošku přeorganizovat život. Ono dojíždět denně 100km asi není zrovna nejlepší varianta, ale na druhou stranu jsem rád, že si mě zatím ještě chtějí nechat. Takže další věc na úporné přemýšlení.

Mějte se všichni krásně.

Nakonec snad jen moje oblíbená věta. Zbývá 13 dní do výstřelu...

A konečně došlo na lámání chleba...

Ve finále to ale nebyl chleba, co se lámalo. Moc nescházelo a zlomil jsem se já. Psychicky. Nějak mi asi nepřidává ta starost s tím, že moje perspektiva u zaměstnavatele - AČR - se zdá být jaksi nejistá. Zatím to mám jisté jen do 30.6.2013 a pak se uvidí...

No nezačal jsem moc optimisticky, že?? Nějak se to na mě poslední dobou sype. Ta svině choroba, která mě rozhodila a zasedla si na mě se ne a ne pustit. Ano, sice trénuji, není to na krev, ale úplná 100%ní pohoda to taky nebyla. 

Dnes jsem navštívil doktora v rámci pravidelné roční prohlídky, ale již od pátku jsem měl tak nějak strach, že nakonec skončím na antibiotikách a z půlmaratonu v Praze nic nebude. V pátek jsem si totiž zašel opět do sauny a jak to je pro mě vždy skvělý relax a cítím se pak skvěle, tentokrát jsem se také cítil skvěle, ale v sobotu ráno to vypadalo opět na ho... zle. V neděli jsem mastil opět do lékárny pro kloktadlo a vydatně jsem proplachoval zapálený krk - aby nebyl zapálený, když já jsem ten zapálený amatér, že? A v pondělí ráno už to vypadalo téměř nevyhnutelně, i když lehké zlepšení bylo možná trošku cítit. Musel jsem do práce a tak jsem trochu popátral po internetu a zaběhl si do lékárny pro nějaká homeopatika jakožto poslední možnost. A ono to snad doopravdy konečně zabralo. Abych se ale vrátil k doktorovi. Pěkně jsem si mu postěžoval, co vše mě trápí, no připadal jsem si jako ten největší hypochondr. Po celkové prohlídce se pustil do mého krku a pěkně si na mě přitom posvítil. A výsledek - podle něj nic a ani ten knedlík v mém krku prý neviděl. (já už jsem si za těch pár posledních dní opravdu připadal trochu divně před zrcadlem, když jsem si baterkou svítil do pusy a snažil se objevit cokoli neobvyklého - a že mi tak připadalo všechno, zuby nevyjímaje). Nakonec mi řekl, že slunce to vyřeší - tak snad se ho dočkám, protože po včerejší sněhové kalamitě jsem si říkal, abych ten 1/2M nemusel absolvovat na běžkách (protože to neumím). Vysvětlil mi, že jsem tělu nedal možnost se s nemocí vypořádat, když jsem pořád běhal (i když s přestávkami) a proto jsem byl jako v začarovaném kruhu. Já vím, bylo to pošetilé, ale snad se z toho ponaučím pro příště.

Tento týden si dám 2 tréninky na běžeckém pásu a doufám, že ten příští už nebudou žádné šílenosti ohledně počasí a neustále se vracející zimy a bude tedy možné ještě posledních pár kilometrů doběhat venku.

Děkuji všem, kteří mi stále ještě drží palce a nezlomili nade mnou hůl a já se na oplátku pokusím Vás nezklamat. I doktor mi nařídil, abych mu zahlásil výsledný čas. Sám jsem na něj zvědavý.

Zbývá 17 dní do startu...

A zas ku..a padá!

Dnes po ránu mě za okny čekalo příjemné..? překvapení. Večer a přes noc nám napadala docela pěkná hromádka sněhu. Běh jsem tedy řešil převážně po uklizených chodnících a po silnicích. Do lesa jsem nezaběhl, protože bych se tam někde určitě ztratil. Nechtěl jsem se brodit po kotníky ve sněhu, tak proto.

Původně jsem měl v plánu pěknou hodinku regeneračního běhu, ale nakonec jsem to zvládl za 50 minut a už se mi fakt nechtělo nikam zabíhat. Doběhl jsem se podívat, jestli nám z Oseckého nádraží odjíždějí vlaky včas, spočítal jsem cestou všechny patníky u silnice a zkontroloval jsem, jak nám pracanti z technických služeb pěkně uklízejí město. Měl jsem sice pocit, že dostanu lopatou, nebo hrablem, tak jsem je pro jistotu oběhl větším obloukem. A stačilo to.

Nakonec to dnes byl celkem ucházející pomalý trénink ;) A vo, vo vo tom to je, ne?

Připraven na všechno :)

Vážně na všechno? Pomóóóc, fuj sníh!

Zima je zpět

Po tak krásných dnech, kdy teplota šplhala až k 10st nad nulou se k nám přihnala zase nějaká ta studená fronta a přinesla s sebou opět mrazíky. Já pevně doufám a věřím, že to už je vážně poslední týden, kdy je zima. Už mě totiž nebaví na sebe na každý běh navlékat několik vrstev oblečení (pak se sotva pohnu). Prostě se už těším na teplejší počasí, toť vše.

V pondělí jsem se zašel opět protáhnout do posilovny a dnes po ránu jsem se cítil, no, podivně. Je to vidět, že jsem dlouho nic nedělal, co se posilování týče a tělo si bude muset zase zvykat. Už zase! To je tak, když člověk nevydrží. 

Dneska ráno jsem vyběhl do mrazu (něco mezi -4 a -9 - přesněji se mi to nepodařilo zjistit) s tím, že dnes to zkusím trochu na tempo. Začal jsem pěkně pozvolna, tak jak se to má a po cca 7 minutách jsem začal postupně zrychlovat. Docela mě mrzí, že mi opět zhruba v polovině cesty klekla baterka u mobilu, takže zaznamenanou mám jen polovinu trasy. Ona tedy druhá polovina byla nakonec pomalejší, protože jsem se vracel k našemu domu (a to je bohužel téměř vždy do kopce).

Celkově jsem ale spokojený a dnešních 9,5 km mi bohatě stačilo. Zítra si dám pohodový výklus na regeneraci - pro jistotu. 

A krátí se to, krátí - zbývá 25 dní.

A zde jedna motivující z 12. února 2013

(všichni jsou blázni, jenom já jsem - nevím asi červená Karkulka =D)

Tak už to snad zase půjde

No fuj, to je ale dneska hnusné počasí. Včera jsem si cvičně a opravdu velmi velmi lehce vyzkoušel protáhnout svoje svaly v posilovně. Pravda, že nejsem zrovna z těch, na kterých svaly jen hrajou. I když u mě taky svaly jen hrajou, ale spíš na schovávanou. Ale na druhou stranu mi moje ramena dávají na vědomí, že jsem s nimi asi včera něco dělal. Totéž platí pro břicho, které se po každém, byť i lehkém zasmání, ozývá.

Ale dost skučení. Týden jsem přežil, dal jsem si 3x lehký regenerační běh a od příštího týdne se vrátím k normálu. Už asi nemá cenu nic dohánět a bláznit, prostě to jen dostanu do fáze, abych 6. dubna nezklamal a dokončil závod.

Jak jsem psal, chystáme se s Martinem na 2Run do Karlových Varů, kde poběžíme 1/2M spolu, ale jako štafeta. On začne a poběží 10 km a já potom ten zbytek až do cíle. A doufám, že na Ústecký 1/2M budeme v pohodě oba a zaběhneme si ho konečně spolu, jakožto vrchol sezóny.

Ve čtvrtek jsem to zmáknul na běžeckém pásu a dnes jsem vyrazil opět na vzduch. Nebyl sice moc čerstvý, je tu inverze jako prase. Asi to nebylo úplně to co chtělo moje tělo, ale snad se s tím vyrovná.

Na příští týden to nevypadá, co se počasí týče, na nějakou změnu k lepšímu, spíše naopak. Budu se s tím muset nějak popasovat. Tož běhu zdar!

Osek, dnes v 18:00

Test odolnosti

Při dnešním krásném počasí se to už prostě nedalo vydržet, ale abych začal pěkně popořadě. K doktorovi jsem nakonec nešel, protože v pondělí ráno se vše jevilo jako lepší -asi pomohl ten cibulový čaj. Zaběhl jsem do lékárny a zakoupil jsem si kapky Citrovital - který, jak jsem zjistil, Vám pomůže od lupů ve vlasech, přes bolavý krk až na smradlavé nohy. =D ( a to si vážně nedělám srandu). A další věc, kterou jsem si dnes uklohnil byl výborný jablečno-celerový salát. To jsem ani netušil, kolik síly v sobě ten celer má. Pro případné zvědavce tady je recept.

No a odpoledne už se to nedalo vydržet a tak jsem asi kolem 15:00 vyběhl ven. I přes nádherné slunečné počasí jsem na sebe navlékl pro jistotu několik slabších vrstev, čepičku na hlavičku a vyzkoušel jsem lehký 45 minutový výklus. Celou cestu na sluníčku a dobíjel jsem baterie, které se mi přes zimu jaksi vybily a nestíhal jsem je dobít jinde. Co se týče výkonu, nic úchvatného to tedy nebylo, ale to jsem vlastně ani nečekal. Splnil jsem svou tréninkovou dávku a pozítří si to zkusím zopakovat a pak ještě v sobotu. Pokud bude vše jak má být, od příštího týdne se na to snad zase vrhnu s plnou parádou. 

No jinak se mi dnes podařilo vyřešit dilema s Karlovarským půlmaratonem - poběžíme s Martinem, nebo ne? Co myslíte? Nakonec jsme to vyřešili šalamounsky - 2Run. Kdo neví, ať pohledá a nebo ať si počká na další příspěvek. A také se mi (lehce pod nátlakem) podařilo přihlásit celou rodinu na 3km rodinný běh v Karlových Varech, tak už se na to moc těším.

To slunečné počasí mě nabilo optimismem, jen škoda, že zítra už takhle krásně nemá být. No co nadělám.

Zbývá - 32 dnů.

A ne a ne a NE!

A prostě to nejde. To jsem tedy dopadl. Sauna nezabrala, naopak si myslím, že jsem si to tím pěkně podělal.  V týdnu od 25.2. do 3.3. jsem neuběhl ani kilometr. Byli jsme s manželkou na relaxu v Mariánských Lázních. Na druhou stranu jsem tedy úplně nezahálel, protože jsme chodili lyžovat. Sice na sjezdovky, protože na běžkách bych se asi zabil, ale 3x týdně po cca 3,5 hodinách lyžování docela ušlo. Ale.... bohužel se mě to nachlazení pořád nechce pustit. V posledních dnech už mi v podstatě nic není, ale divný pocit v krku stále přetrvává, takže zítra znova k doktorovi, a už to musím nějak rozseknout. Je to docela pakárna, jen co je pravda. Teď se momentálně "modlím" abych neskončil na antibiotikách, protože jinak to vidím docela bledě - ale do Prahy samozřejmě pojedu a ten půlmaraton si zaběhnu za každou cenu. To prostě musím.

Mimochodem dnes jsem v práci a dávám si velice dobrý cibulový čaj - zkoušeli jste ho někdy někdo?? To je mňamka, to Vám povídám. Ale na kašel je super (nebo spíš na NE-kašel).

V tuto chvíli mě bohužel nenapadá již nic pozitivního, snad jen to, že jsem si tedy od běhání odpočinul, ale už bych zase chtěl běhat. Teď už si vážně můžu jen nadávat za to, že jsem to uspěchal a nedbal na rady. Ale jak říká klasik - neklesejme na mysli - vše se v dobré obrátí.

Zbývá 34 dnů.