O tomto běhu toho asi moc nenapíši, protože článků již vyšlo spousta a bylo v nich řečeno snad vše. Tak snad svými slovy, jak je mým zvykem.
Sobotní 11 hodina byla určena jako čas výjezdu z Oseka směr Praha. Protože jsme byli prosíraví :), auta jsme zanechali poblíž Kobyliského náměstí a do Žlutých lázní jsme dojeli tramvají. Kolem 14 hodiny jsme byli na místě. To se areál začal teprve zaplňovat. Čas utíkal a lidí stále přibývalo. To víte, 10000 běžců, každý má s sebou alespoň jednoho kamaráda, to už máte 20000 a to určitě nebylo všechno.
Při přípravách na závod jsem měl v úmyslu se potkat s Martinou, Zuzkou a se Štěpánkou. Povedly se mi 2 ze tří a to ještě se Zuzkou to byla náhoda, jak má být. To když takhle jdete mezi dalšími 2000 lidmi se stejným trikem a najednou na Vás někdo z davu zavolá "Honzo", no prostě náhoda, jak má být. S Martinou to bylo zase úplně naopak. Zrovna někam chvátala s maminkou, proběhla kolem mně a to jsem si jí zase všimnul já. Tak jsme se konečně potkali a poznali, nejen přes FB. Štěpánka dorazila o něco později a bohužel jsme se někde minuli.
Kolem 15 hodiny, když nás organizátoři začali vyzývat k nastupu do startovního koridoru začaly obvyklé zmatky. Najednou všichni potřebovali na WC, takže fronty byly docela dlouhé, místy až šíleně dlouhé. Boty mě začaly tlačit, svaly tuhnout a nějak se mi celkově přitížilo. Jako vždy, je to o psychice. Už bych si pomalu začal převazovat tkaničky, ale protože to nikdy nedělám, uvěřil jsem sám sobě, že jsem si boty zavázal dobře.
Ve startovním koridoru vládla dobrá nálada a moderátor se snažil o nějakou tu další zábavu. Ze startovní brány nás postupně pozdravili Bára Špotáková, Vitězslav Veselý a držitelka světového rekordu v Maratonu Paula Radcliffe. Po zdravicích jsme si odpočítali start a vydali jsme se na desetikilometrovou trať Prahou.
Počasí bylo celkem příjemné, ale když vykouklo slunce, bylo docela vedro, tedy alespoň na mě. Snažil jsem se proto běžet ve stínu, když to zrovna šlo, no a když to nešlo, zkoušel jsem se skrýt ve stínu ostatních běžců. Moje motto na zádech "BĚŽÍM POMALU? TAK MĚ DEJ!" asi zafungovalo, protože mě předbíhalo celkem dost lidiček. Já jsem měl tím pádem možnost přečíst si motta ostatních. Některá mě doopravdy pobavila. A tak jsem sledoval okolí, četl si nápisy na zádech ostatních a běžel. Vzhledem k počtu běžců na trati (stále se Vám někdo plete pod nohy) a k počasí (teplo) jsem nečekal žádný zázrak, co se času týče. A najednou jsem byl u první občerstvovací stanice. U prvního stolu byl takový nával, že jsem ani nemohl proběhnout dál. Nějak jsem se protlačil tou masou lidí a u téměř prázdného posledního stolu jsem si vzal nějakou tu vodu na osvěžení. Protlačováním přes dav jsem ztratil možná 20-30 vteřin. U druhé občerstvovací stanice jsem si chtěl dát cukr, abych měl na poslední 2km trochu šťávy navíc, ale bohužel když jsem ho rozbalil, upadl mi na zem a někam se zakutálel. Sebrat bych ho stejně nemohl, protože bych to asi nepřežil. Nabral jsem si tedy 2 kelímky vody, jeden jsem si vylil na hlavu a druhý jsem vypil. Pak jsem se vydal na závěr závodu.
Od vyběhnutí z náplavky až do cíle už to byl jen kousek a tak jsem si poslední dva kilometry užíval. Poté, co jsem v dálce uviděl cílovou bránu jsem se snažil přidat, ale bylo to ještě celkem daleko. Nakonec jsem se dočkal a v cíli jsem byl v čase 56:14 (od startu). Teď už si jen počkat na můj oficiální čas. Na hodinkách jsem měl 52:02, což oproti loňskému roku znamenalo docela výrazné zlepšení (vloni v září 54:57). Oficiální čas jsem nakonec měl 0:52:03 a byl jsem nadmíru spokojen.
Vyzvedl jsem si vodu, banán a tyčinku a vydal jsem se počkat na kamarády. Martin s Alčou byli ještě někde na trati. Vystál jsem si ještě frontu u obrazovky a nechal jsem se vyfotit se svým cílovým časem. Bohužel fotky jsem zatím nikde nenašel a žádného svého fotografa jsem s sebou neměl.
S Martinem, Alčou a ostatními jsem se setkal chvíli poté, udělali jsme pár společných fotek a já jsem se pak vypravil na cestu domů.
Běh se mi moc líbil a pokud to bude možné, příští rok si ho zopakuji.
A co dál..? 1/2 maraton v Ústí nad Labem - za 9 dní.
 |
| Martin, Alča a já - máme to za sebou. |
