Veselé Velikonoce

Při včerejším sledování večerních zpráv, kde hodnotili opět sněhovou kalamitu v Ostravě jsem nevydržel a poslal jsem SMSku svému kamarádovi "ostravákovi" Radimovi. Jak se má, co dělá, a jestli jim tam náhodou něco nepadá =D. Cituji jeho odpověď "Ani nemluv, dopoledne jsem odhazoval 10 cm mokrého sněhu, asi před 1,5 hodinou už 20cm a teď už je tam zase asi 5cm. A to odhazuji jen chodník kokem domu směrem na cestu. Na dvůr kašlu, tam už je to i s navátým někde i 50cm mokrého. A k...a pořád padá". Při pohledu z okna u nás to ale tak hrozné nebylo, vlastně nepadal sníh vůbec.

Dnes ráno, když jsem se probudil už to tak růžové nebylo. Trochu bílo tedy bylo a já jsem musel vyrazit do garáže pro auto a hurá do Prahy. Naštěstí jsem po pár kilometrech zjistil, že sněžilo snad jen u nás v Oseku. Zbytek cesty byl v pohodě. A teď zase něco o běhání.

V posledních dnech mě trošku začalo zlobit rameno. Hlavně při běhu. Už jsem slyšel, že člověka můžou z běhání bolet třeba nohy, ale proč rameno?? Hledal jsem i na různých webech, ale moc rozumů jsem se nedozvěděl. Je pravda, že tohle moje pravé rameno jsem si jednou pořádně narazil a chodil jsem pak i na rehabilitace a čas od času se jak se říká "ozve". V pátek už se to nedalo skoro vydržet a tak jsem začal na poslední chvíli obvolávat všechny maséry v okolí, aby mě někdo zkusil "napravit" (bolest se mi trochu rozlezla až mezi lopatky). Bohužel nikoho jsem nesehnal, ale nakonec jsem zachráněn byl. Jeden kamarád má masérský kurz, tak mi záda trochu srovnal. Rameno si naštěstí můžu částečně promasírovat sám a zítra jsem objednaný na masáž, tak uvidím.

V sobotu dopoledne jsem přemýšlel, že si půjdu zaběhat, ale moc se mi do té zimy nechtělo. Najednou zazvonil telefon a na druhé straně Martin, a jestli si prý nechci s ním zaběhat, že přijede do Oseka. To se samozřejmě neodmítá, takže po lehčím obědě a vytrávení jsme kolem 15h vyběhli - a to velmi lehce. Dali jsme krásných 7km (já v nových botách - jsou bez chyby) při příjemné teplotě kolem nuly a totálního bezvětří. Naproti tomu v neděli jsem běžel sám, teplota kolem -4 a foukalo to jako svině - pěkně jsem si zanadával (jenom trošku), ale potom jsem si spravil náladu u výborného oběda.

Teď takový malý kalkul - ukončil jsem 11 týdnů přípravy. Neběhal jsem žádné speciální tréninky, jako intervaly, kopečky apod., ale snažil jsem se to prostě přežít a natrénovat vytrvalost. Trochu mi to překazily ty problémy se zdravím, ale nakonec myslím, že jsem sám sebe nezklamal. Za těch 11 týdnů jsem naběhal nějakých 280 km, takže si myslím, že těch 21 přežiju. Jediné co teď denně sleduji je měnící se předpověď počasí, ale na druhou stranu si říkám, že sám v tom rozhodně nebudu. Větru, dešti, sněhu neporučíme, ale poprat se s ním můžeme (trošku jsem si to pořekadlo upravil na současný stav).

Do závodu zbývá pár dní a já, jak jsem na sobě pozoroval ten stres, se teď naopak postupně uklidňuji. Nastává to pravé ticho před bouří. Do jídelníčku jsem si na poslední týden "nastavil" kuřecí maso, rýži a zeleninu a s tím musím do soboty vyžít. Nebudu dělat žádné experimenty, abych pak neběhal od jedné ToiToiky k druhé :) - ano, už jsem viděl i jednu fotku totálně - to se nedá říci jinak - posraného běžce, kdy mu to teklo i z nohavic (hele, jestli to dáte, klikněte si sem). Takhle bych vážně dopadnout nechtěl, i když je to lidské...

Poslední týden jsem zahájil odpočinkem, ostatně jako každé pondělí. Zítra po té masáži uvidím a pak už mě čeká jen jeden lehčí běh a něco velice krátkého v pátek před závodem. No a je to tady. Ještě abych nezapomněl si samozřejmě půjdu vyzvednout svůj startovní balíček s číslem 7923 a pak už se Praho máš na co těšit.

Díky za podporu, díky za přečtení a nejpozději v sobotu 6.4.2013 se dozvíte, jak jsem dopadl.