Stále jsem čekal, kdy to přijde a už je to tady. Únava. Ale pevně věřím, že to ještě nějak překonám. Po nedělních 12 (a kousek) kilometrech a úterním ryze sněhovém běhu (9 km) mi moje tělo, a především pak nohy, začalo hlásit "pozor, něco není úplně v pořádku". Ne že by mě něco vyloženě bolelo, to nemohu říci, ale asi to chce opravdu zvolnit. Tělo si vážně potřebuje zvykat pomalu. V to úterý jsem si to možná zkomplikoval i trochu sám, protože jsem odpoledne běhal po dopolední příjemné sauně. Lepší je to naopak, to už jsem taky zkoušel.
Na středu jsem měl v plánu opět příjemnou hodinku běhu, ale nakonec jsem se rozhodl jinak. Dal jsem si pro jistotu 2,5 hodiny lyžování. Původně jsem si bláhově myslel, že až se vrátím domu, ještě si odpolko půjdu pěkně zaběhat, ale moje nohy řekly ne-e. Upadl jsem do lehčího komatu, ze krerého jsem se probral někdy kolem 3 odpoledne a až do večera jsem byl naprosto nepoužitelný. Připadal jsem si, jako když mě srazil přinejmenším parní válec, přejel mě, pak zařadil zpátečku a přejel mě podruhé. Večer jsem naprosto odpadl a vůbec jsem se netěšil na ráno a vstávání ve 4:10 :(
Dnes už to vypadá trochu lépe (snad), ale každopádně to poznám na bežeckém pásu, kam si půjdu odpoledne lehce zaběhat. V pátek mám potom volno (hurá!!!) a sobotu s nedělí už si snad zase užiju. Neděle bude asi nejzajímavější, protože mě už čeká 90 minut běhu. Pomalu si zvykám na delší čas na trati, nesmím přeci zklamat. Teď mě tak napadá, že si asi budu muset přibalit krapet vody abych se nemusel krmit žlutým sněhem.
Tak pokud má někdo z Vás (jsem docela optimista, že to někdo čte) nějaké rady, případné návrhy, jak se zbavit únavy a při tom trénovat v poklidu dál, sem s nimi, já budu rád za každou z nich. Samozřejmě, že už zhruba od poloviny ledna se přemlouvám k nějaké té doplňkové aktivitě. Já vím, že bych měl kromě jiného třeba posilovat i záda a nejen to. Jen se prostě ne a ne k tomu dokopat. Když já jsem vždy tak rád za ten den volna mezi běháním...
Nakonec ale známe všichni pořekadlo o tom, že nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř, že? Já tedy pevně doufám, že mně se to vyhne.
Žádné komentáře:
Okomentovat