Komáří vížka - ty jo, to je výška

V sobotu 17. května jsem se dobrovolně dostavil do Krupky k základní škole, abych se spolu s dalšími 39 běžci pokusil zdolat 5,5 km dlouhou trať s úžasným převýšením 507 metrů, která vedla po silnici. Počasí nebylo vskutku ideální a chvílemi to připomínalo spíše podzim, než jaro. Mraky nad námi a celkem silný vítr proti nám vyvolával v nejednom běžci obavy, jak to asi vypadá nahoře?

Kromě běhu se ve stejný den konal i závod kol, který startoval v 10:45 a my běžci jsme vybíhali minutu po nich. Před startem jsem od zkušenějších dostával rady, hlavně nepřepálit začátek, který měl být (a taky že byl) nejhorší. Podle zjištěných údajů první kilometr stoupá o 130 metrů. Nevím, jak se mi to povedlo, ale tento kilometr jsem měl nejrychlejší (7:25 min/km - haha). A jak to tak bývá, asi jsem se tím řádně utavil, neboť poté se mi extra dobře neběželo. Navíc protivítr, který místy dosahoval takové rychlosti, že jsem si nebyl tak úplně jistý, jestli běžím dopředu, nebyl taky nic moc.

Ale co, Honziku, jednou ses zapsal a vyběhl jsi, tak i doběhneš. Když mě předběhl jeden z běžců, zavěsil jsem se za něj a chvíli jsem si nechal rozrážet vzduch. Naštěstí pro mě neběžel moc rychle, takže jsem se za ním celkem dlouho držel. Chvílemi jsem ho sice předbíhal, ale pak zase vzal on mě. Byl to takový náš soukromý boj. A cesta vedla stále nahoru (kdo by to čekal, že?).

Když mi do cíle scházel přibližně kilometr, začali se v protisměru postupně objevovat běžci, kteří to již zvládli, a byli na výklusu směrem dolů. Samozřejmě, že mě jako správní kolegové a kamarádi povzbudili.

Doběhl jsem k parkovišti, pak doprava a posledních pár stovek metrů a již tu byla cílová rovinka. No rovinka, on to v tomto případě byl spíše takový cílový krpálek, ale to už člověk prostě musí doběhnout. 

Po doběhu jsem dostal něco malého k pití, sušenku a pak vzhůru dolů. Měl jsem štěstí, takže jsem se svezl s novými kamarády Honzou a Karlem - díky ještě jednou za svezení, kluci.

Nakonec jsem se tedy do cíle dobelhal na 33. místě, což není zrovna nejlepší umístění, ale na příští ročník alespoň vím, co mě čeká, a věřím, že si čas 0:41:13, a snad i to umístění, vylepším.

Už se řítím do cíle