Paběrky

Zdravím Vás

Nějak jsem poslední dobou neměl o čem psát, proto jsem si nechal nějaký čas na rozjímání. 

Pro jednou jako divák

To mi zase jeden nejmenovaný kamarád (Martine svině rejou, zejtra bude hezky) dal "návrh" na závod, který měl proběhnout 1. května v Teplicích. Běh na Doubravku se jmenuje. Já jsem se toho samozřejmě chytil jak, no nic, a rozhodl se téměř okamžitě, že ho absolvujeme. Vždyť to je jen něco málo přes 4 km, sice do kopce, ale to dáme. Další den, to bylo 30.4. mi řekl, že musí jít 1.5. do práce, takže nepoběží. No, já už psychicky připraven na vše, jsem byl odhodlán se zúčastnit, což nakonec tak nějak nedopadlo. Počasí nebylo nic moc, ale hlavně, no prostě to nedopadlo. Nebudeme to tady rozpatlávat. Tak jsme si alespoň s rodinkou udělali "výšlap na Doubravku". V tu chvíli jsem byl docela rád, že jsem neběžel, on to byl totiž celkem slušný kopec. Nahoře jsem se pobavil s několika závodníky, a pak mi to zase bylo líto, že jsem neběžel. Tak Vám nevím. Dívat se je pěkné, ale lepší je se zúčastnit. Potkal jsem se i s kolegou, který je zrovna v Teplicích na 14 dní a samozřejmě on si to ujít nenechal. Dovolím si tady použít jeho fotogalerii zde. A tady fotky od pořadatelů - Spona Teplice. Příští rok to asi zkusím.

Stoupání do vrchu

V neděli 5.5. jsem si ráno vyběhl na krátkou a lehkou trať. Chtěl jsem se jen tak proběhnout a vlastně jsem ani nevěděl, jak daleko a kam poběžím. Když jsem doběhl lesem do Háje (ne do háje, ale do Háje, jasné??), rozhodl jsem se, že si přeci jen taky nějaký ten kopeček vyběhnu. Zabočil jsem proto "na zelenou", že se podívám na Stropník, nebo alespoň na rozcestí pod vrcholem. To jsem si dal. Na zhruba 3,5 km stoupání asi o 400 metrů (330 m.n.m dole, 750 m.n.m nahoře). Asi si tu cestu dovedete představit. To se místy ani jít nedalo, natož běžet. Ani mi nakonec tak moc ten kopec nevadil, ale to podloží. Místy místo cesty potok, někdy bahnitá až blátivá stezka a kamení. Nu což, nejsem turista, že? Když už jsem si myslel, že jsem nahoře - znáte to, kopec se v povzdálí "láme" a vy máte pocit, že pak už to bude určitě rovina, ne-li přímo z kopce, kde se vzala, tu se vzala srnka. Asi byla křížená se zajícem, protože to, co předváděla, když mě spatřila si nedovedete představit. Nevím jestli se vyděsila mě, jakožto člověka, nebo mého zjevu, což bych taky nikomu nepřál, začala kličkovat a chvíli jakoby nevěděla, jestli má běžet ke mně, nebo ode mně. Pak jí to asi konečně došlo a prostě a jednoduše zdrhla. Na "horní stanici" mého běhu jsem měl co dělat, abych udržel snídani v podobě vloček a kousku jablka uvnitř mého těla. No a pak už to bylo jen z kopečka. Dolů po asfaltce, dva lidé sedící na lavičce - asi taky běžci, podle červených obličejů - "ahoj, jak je?" - kolem hradu Rýzmburk, stále z kopce až ke koupališti a pak hurá domů. Hezky jsem se proběhl. Nakonec jsem to vzal jako malý trénink na Milešovku, ale běhat to každý týden, to vážně nevím. Nějak jsem zatím těm kopcům nepřišel na chuť (proto příště až nahoru! - do 856 m.n.m.). Taky je pravda, že časy těch tří "stoupavých" kilometrů nebyly nic moc :).

Jezerní běh

Znáte? Ne? Já taky ne, ale jsem skálopevně přesvědčen o své účasti na letošním druhém ročníku tohoto běhu. Věřím, že to bude něco neobvyklého vzhledem ke krajině, kterou se běží. Pokud máte zájem, podívejte se zde. Bude to zajímavých 21 km, snad nebude moc horko a já přežiji ;).

Karlovy Vary

Pomalu se to blíží, tak uvidíme, co ze sebe nakonec vydám za výkon. Poctivě trénuji podle plánu, dávám si kratší i delší běhy, úseky, tempové běhy, tak snad to nakonec zúročím. Jediné, co mě tak trochu trápí je, jak ten den vyřešit jídelníček, protože start závodu je až v 18 h a já navíc poběžím ve štafetě jako druhý, takže až někdy v 19 h. Jak to řešíte s jídlem v těchto případech?

Mattoni1/2Maraton Karlovy Vary (2Run 10+11 km) - zbývá 18 dní

Ještě sice ne úplně na vrcholu, ale bohatě mi to pro ten den stačilo.