Abych pravdu řekl, začalo to celkem nevinně. Prostě to tak nějak samo přišlo a já jsem se rozhodl, že to zkusím s běháním. 10.ledna 2012 jsem tedy vyběhl, založil jsem si svůj vlastní tréninkový deník na http://bezvabeh.cz/users/show-runs/id_users_profile/280-acecz a začal jsem si vést své záznamy. No vlastně já jsem běhal už i dříve, ale vždy jen proto, že jsem musel, potřeboval trénovat na každoroční přezkoušení z tělesné přípravy. V roce 2011 jsem si dal takové předsevzetí, že poběžím Milešovka(p), ale nakonec jsem se neodhodlal. Moje rozhodnutí bylo odloženo o jeden rok.
Už od začátku roku 2012 jsem se začal známým "chlubit", že chci běžet na Milešovku. Nějak jsem se tím asi sychroval, aby to vědělo co nejvíce lidí a abych se z toho zase nějak jako "nevykroutil".
Tak jsem tedy začal s běháním a zkoušel jsem všechny možné tréninky a přípravy, samozřejmě jsem neměl ani tušení, co mě vlastně při závodě čeká. Postupně se mi zdálo, že to celkem jde, ale stále jsem nebyl úplně 100% spokojený. Chybělo mi ještě něco, něco....a pak jsem na to konečně přišel. Potřeboval jsem něco oficiálního, něco jako "oficiální potvrzení" nějakého mého výkonu. Rozhodl jsem se pro trasu 10km. A jako ideální se mi jevil některý z velkých závodů. Pár jsem jich samozřejmě prošvihl, protože je potřeba se přihlásit včas s dostatečným předstihem. Našel jsem si tedy Ústecký půlmaraton, při kterém se běžel i závod na 10km. Tím byl stanovený můj velký den D - neděle 16.9.2012 (v tu dobu jsem už byl i oficiálně přihlášený na Milešovka(p)). Docela mě pak i mrzelo, že jsem prošvihl běh We Run Prague na 10km, ale na ten jsem se, jak jsem psal, nestihl přihlásit.
16. září se přiblížilo a já jsem se ocitl v Ústí nad Labem na svém prvním závodě. Bylo to, jedním slovem, úžasné. Ta atmosféra kolem, prostě nádhera. Tam by tu desítku uběhl snad kdokoliv, i ten, kdo nikdy netrénoval, protože ti všichni lidé okolo, Vás nabijí takovým množstvím energie, že si s ní pak můžete ještě měsíc doma svítit a ušetříte za elektřinu. Tento závod jsem tedy úspěšně dokončil s velmi uspokojivým výsledkem (alespoň z mého pohledu).
Následovala ona obávaná Milešovka 28. září. I zde byla na startu skvělá atmosféra. Běžců nebylo tolik jako v Ústí (kapacita je jen pro max.200 běžců). Byl jsem dříve prozíravý a prošel jsem si předem trasu abych věděl, co mě čeká (možná to nebyl zase tak úplně dobrý nápad), ale co byste chtěli čekat od běhu na nejvyšší horu Českého středohoří, že? Hele ale taky jsem to úspěšně dokončil a dokonce jsem za sebou zanechal všech 17,5 km trati. I když ten samotný výstup nahoru na horu se dal jen těžko nazývat během.
Závěr mojí první sezóny se odehrál v Drážďanech 21. září. Vděčím za to svému kamarádovi Martinovi, se kterým jsme se dali dohromady vlastně v Ústí a on mě pak informoval o Drážďanech, kam jsme se oba přihlásili. Běžel se tam maraton, 1/maraton a 10km. Opět jsme šli na desítku. Start - opět úžasná atmosféra, když kolem Vás postává 8500 běžců, a nejen kolem Vás, ale vlastně kam jen dohlédnete. Počasí bylo nádherné a vše to jen trochu pokazil zážitek, kdy nás těsně před cílem (asi 200m) předběhl Keňský závodník a v cílové rovince nám to nandal. (nehledě tedy ještě na to, že on běžel půlmaraton - tedy 21,0975 km a my jen 10km).
A co dál Martine...?
"No co asi? Příští rok půlmaraton a v roce 2014 maraton, jinak to nevidím", odpověděl mi Martin.
Takhle to tedy všechno začalo.
Žádné komentáře:
Okomentovat