sobota 16. listopadu 2013

Milešovka(p) 2013 - 28.září

Toto sobotní a navíc sváteční ráno bylo podezřele chladné. Předpověď počasí o mrazech sice nehovořila, ale nebylo k tomu daleko. Na druhou stranu bylo jasno, takže se dalo předpokládat, že ve vyšších polohách bude fajn. Ovšem ve chvíli, kdy jsme sjeli z Oseka do Duchcova, zahalila nás mlha a nebylo vidět pomalu ani na krok. V Teplicích to nevypadalo o moc lépe, ale utěšoval jsem se, že nahoře bude super. Potvrdili mi to i jiní běžci, kteří si zaparkovali svá auta pod Milešovkou. Nahoře je krásně, máte se na co těšit.

Tento běh je rozdělen na 2 části - na běžce amatéry a běžce závodníky. První start byl v 9:30 a druhý v 11:00. Já jsem samozřejmě v tom prvním běhu a byl jsem rád, že mě nepředběhl nikdo z druhé skupiny ;). Vloni, když jsem tento běh běžel poprvé jsem doběhl (doplazil se) na vrchol Milešovky v čase 2:14:03. Letos jsem to zkoušel pod 2 hodiny, ale paní Milešovka si zřejmě myslela něco jiného. Řeknu Vám, těch posledních cca 2500 metrů, to je masakr - převýšení cca 340 m, tak si to představte.

Po startu jsem se chvíli držel s ostatními, ale za chvíli se to nějak roztrhalo. Ti rychlejší zmizeli v nedohlednu a ti pomalejší zase v mlze. Ale mě to nevadilo, jsem zvyklý běhat sám a kamarádi opět jen slibovali a nakonec neběželi. 

Opět musím konstatovat, že se mi běželo velmi dobře. Když to srovnám s (výletem na Kokořín ;)) loňským během na Milešovku, bylo to opravdu jednodušší. Tedy alespoň do chvíle, než přišel první větší kopec. A že jich po cestě je :). Vlastně od poloviny závodu se běží stále jen do kopce. Ono se to tak nějak dá i čekat, že?

V Černčicích jsem byl někde kolem 1h36m (vloni 1h43m) a pak nastalo to pravé peklo. člověk si myslí, že poběží, ale vážně to se prostě nedá. Takže nastala rychlá chůze. A tam ty kilometry ubíhají pekelně pomalu. Už si říkáte, joooo, jsem nahoře a ona další zatáčka a za ní další a další. Poté, co si myslíte, že jste ušli tak 2km se před Vámi objeví cedule s nápisem - Milešovka vrch 1,5km - a vy si říkáte "dolezu tam? nechcípnu někde cestou? stojí mi to za to? a v neposlední řadě i kde mám plíce? Ale věřte, že odpovědi jsou ANO!NE!ANO! a tu 4 odpověď nevím :)

Poté co jsem se doškrábal k takové té zdi, (modří už vědí), a i já jsem věděl, že teď už tam vážně budu. Posledních pár desítek metrů a už jsem viděl běžce, kteří to zvládli přede mnou a kteří mě právě začínají hecovat a povzbuzovat. Vyždímal jsem ze sebe ty poslední zbytky sil a do cíle vítězoslavně doběhl. A je to za mnou! První cesta vedla k občerstvení, dal jsem si horký čaj, dostal jsem bagetu, odevzdal číslo a vyfasoval místo něj tričko.Pak jsem si skočil pro svůj batoh a rychle do suchého oblečení. Na terase krásně svítilo sluníčko, tak jsem mu nastavil tvář a chvíli jsem se vyhříval a užíval jsem si ten krásný pocit na vrcholu Milešovky s úžasným výhledem. 

S časem jsem byl spokojen, protože v tu chvíli jsem byl vážně rád, že to mám za sebou. Měl jsem to za 2:06:45, takže zlepšení o 7min18sek oproti roku 2012. A ani mi nevadilo, že jsem ty 2 hodiny trošku přetáhl.

Na zbytek letošního roku zatím žádné plány nemám, i když jeden někdy neví. Po Milešovce mě čekala operace zubu, kterou již mám za sebou, ale v lednu mě čeká ještě opáčko s dalším zubem. Moooc se na to těším. Takže zatím se mějte, dík za podporu a já se zase ozvu s nějakými novinkami.

Mějte se fajn - jste jedničky!



Žádné komentáře:

Okomentovat